A co je to ten DevFest? – Vývojářský festival v Pardubicích!

Tak tohle video v téhle chvíli už vidělo 900 lidí, tak se nebudu opakovat. Kdo je neviděl, stejně se podívejte, zasmějete se a my budeme mít další zhlédnutí 🙂 Ale co asi nikdo neviděl, jak takový DevFest vypadá z pohledu ORGa, tedy organizátora.

Všechno to začalo někdy v lednu, kdy jsme se my, nově vzniklé GDG Pardubice, zavázali, že uspořádáme DevFest po vzoru podzimního Pražského DevFestu. S pořádáním konferencí už pár nás mělo zkušenosti a tak jsme si věřili, že všechno zvládneme. Nakonec jsme taky zvládli, ale celá příprava se smrskla asi tak do měsíce, hlavně kvůli zkouškovému. Ale zpět na začátek. Každá konference se ze své podstaty skládá ze 3 hlavních kroků:

  1. Naplánuj

Ze začátku se nám zdál měsíc na přípravu jednodenní akce až moc, ale hodně rychle jsme poznali, že to vůbec taková sranda nebude. Rozdělili jsme si role, kde mezi hlavní patřili tito lidé:

Moje maličkost – hlavní ORG
Jirka Pénzeš – shánění speakrů
Víťa Pleskot – delegáti a propagace
Jirka Čadek – doprovodný program
Jirka Korejtko – audio/video technika a Eddie/Agnes

Samozřejmě nám s organizací pomáhal celý tým GDG Pardubice a každý měl nějakou menší či větší roli.

Jirka Pénzeš odvedl opravdu výbornou práci a dokázal sehnat opravdu zajímavé lidi se zajímavými tématy. Složení speakrů a témat se líbilo i jiným, než jen nám a já sám už se těším, až budou zpracovány všechny záznamy přednášek, protože jsem osobně žádnou neviděl, ale to už tak nějak k ORGovským povinnostem patří. Nejprve jsme na DevFest chtěli přivést osvědčené taháky české scény, jako například Davida Grudla, ale nakonec přesně tohle složení udělalo z konference ten jinačí zážitek.

Víťa měl od začátku stíženou práci s propagací, protože jsme zásadní věci, jako například finální program, vyřešili až poměrně pozdě a před finalizací se neměl na sociálních sítích čím „chlubit“ ale i tak odvedl kus práce. Na konferenci se bohužel nakonec rozhodla nepřijít asi třetina přihlášených účastníků, což nás na jednu stranu hrozně mrzí, ale na druhou stranu určitě prohloupili, protože atmosféra na místě byla super! A námět na diskuzi: jak se vyhnout těmto „černým“ registracím nebo aspoň jak donutit lidi, aby se odregistrovali? Nám ORGům takoví lidé jen přidělávají práci a určitě by jsme měli rádi přesnější čísla.

O doprovodný program se původně měl starat Petr Vaníček, ten ale přípravu nějak nezvládl a programu se ujal Jirka Čadek, který ze sebe vydal všechno co mohl. I tak nám kus atrakcí nevyšlo, ale nebudu prozrazovat jaké. Necháme si překvapení na příště 😉 Z programu se nám určitě povedla Retro Game Hall, ve které jsem se i já na chvíli zastavil, abych si zahrál staré pecky a zazávodil s kamarádem. Další čistě „naší“ atrakcí bylo programování robotů pro průjezd bludištěm. Zde nás opravdu překvapili někteří návštěvníci, kteří předvedli super nadání pro programování robota.

  1. Dotáhni lidi

Shánění lidí probíhalo samozřejmě přes sociální sítě. Zde jsme se přesvědčili, že dosah ani jednoho z nás není tak velký, jak jsme čekali. Až přesdílení pozvánek od zvučných GUG jmen, jako Dan Franc, nebo Filip Hráček přivedlo nějaké registrace. Zároveň nás docela zarazilo, jak málo registrací přišlo například ze zdrojak.cz. Zde jsme čekali trochu větší boom. Velmi příjemným bylo, že se dostavili téměř celé vývojářské Pardubice a samozřejmě i studenti z univerzity. Je hezké vidět známé tváře na akci, kterou jsi připravil.

  1. Zahraj divadlo

V tomto případě jsme začali hrát už v pátek v poledne přípravou celého místa pro konferenci. Bylo potřeba zapojit veškerou techniku, rozmístit nástěnky, připravit registraci, dotisknout visačky, program a loga a prostě zajistit spoustu drobností. Celé to zajišťování se protáhlo asi až do 2 hodin ráno. Hodně náročný den a čekal nás ještě náročnější. V sobotu, tedy v den konání, jsme měli sraz ráno v 7 na místě. A jak to tak bývá, zajistili jsme, že spousta drobností ještě není vyřešená a zajištěná. Začal tedy trochu shon, pobíhání a napravování. Později nás Dan Franc pochválil, že jsme na místě vůbec nepobíhali a vypadali jsme velmi klidně, ale aspoň ráno to rozhodně nebyla pravda.

Nakonec se vše stihlo, registrace účastníků proběhla vcelku v poklidu a mohla začít keynote a hlavně celý den. S kluky jsme měli rozdělené jednotliví pozice, o které se kdo měl starat a hlídat je. Já jsem běhal střídavě po všech stanovištích a řešil případné problémky či nutnost někoho na chvíli vystřídat. Tento způsob se nám rozhodně osvědčil a po vyřešení malých ranních nepřipraveností už vše běželo tak, jak mělo.

Afterpárty jsme měli v osvědčeném BeerBaru, kde pořádáme již všechny zakončovací večírky. Já jsem dorazil bohužel později, protože jsme ještě balili techniku, ale co jsem se doslechl a viděl, tak Danut Enachioiu bavil všechny u stolu a místní nabídka piv a dovezené pizzy taky vyhovovala. Na závěr

V neděli jsme měli uklízecí den. Sraz na 10 hodinu byl dobrá volba. Dali jsme si společnou snídani ze zbylých koblížků z občerstvení, podebatovali a samotný úklid už šel velmi rychle. Asi kolem oběda jsme měli vše hotovo a ještě jsme seděli a debatovali o momentálních dojmech z celé konference. Velice příjemné posezení. Pro mě se bohužel úklid o něco protáhl, protože jsem ještě jel do Kolína odvést techniku, kterou jsme měli zapůjčenou.

A jedna zajímavost na závěr: Jirka Pénzeš vlastní krokoměr, který mu odměřil za pořádání DevFestu vystoupaných 100 pater a odchozených 26000 kroků. Nechci ani vědět, kolik by jich ukázal mě, protože jsem běhal nahoru a dolů ještě víc, než Jirka 🙂

Teď už přemýšlíme o dalších akcích na prázdniny a klubou se i nápady na podzim. Už se těším na další akci. Je to fuška, ale baví mě dělat akce pro lidi, hlavně když jsou pak spokojení.

Předchozí příspěvek Následující příspěvek