Unlock a root Nexus 7 3G

Jsem hrdým a spokojeným majitelem tabletu Nexus 7 3G. Je to přesně taková velikost tabletu, kterou jsem ochoten s sebou stále tahat a slouží mi hlavně jako diář a organizér času. Bohužel někde někdo udělal chybku a 3G verze těchto tabletů prostě nepodporují tethering, tedy sdílení mobilního internetu přes wifi, což byl hlavní důvod, proč jsem si koupil 3G verzi. Prostě někdo vzal ROMku z WiFi verze a nahrál ji do 3G verze a přidal ovladače na modem. Ale zapomněl udělat úpravy v nastavení. Tablet tento režim hardwarově podporuje a není tedy důvod, proč si jej trošku neupravit. Zvláště, když to přímo Google umožňuje a navíc jde tablet i znovu zamčít, takže nejde poznat, že s ROMkou bylo manipulováno.

Nexusů tedy existuje více druhů a podle toho je i více druhů ROMek. Pokud nahrajete ROMku pro WiFi verzi do 3G verze, všechno pojede, jak má, až na mobilní data. Ty se vůbec nebudou indikovat. Abych mluvil konkrétně 3G verze se jmenuje „Tilapia“ – GSM nebo „Nakasig“ – HSPA+ a WiFi verze se jmenuje „Grouper“. Toto pojmenování zjistíte v Bootloaderu (power + volume down). Podle tohoto značení si musíte i vybrat správnou ROM pro správné zařízení. Já dále budu mluvit o verzi Tilapia, kterou vlastním.

Proč rootovat?

Nejprve pár upozornění a myšlenkových pochodů: Pokud se do rootu vrhnete, je potřeba mít aspoň základní znalosti fungování a bootování Androida, které tu nebudu probírat. Dále při odemčení bootloaderu (nezbytné pro root i nahrání custom rom a recovery) přijdete o záruku. Naštěstí je možné Nexus 7 opět znovu zamčít a uvést do původního stavu, jako při výrobě. A nakonec si taky rozmyslete, jestli opravdu root potřebujete! Já měl tyto důvody: zapnutí tetheringu, rychlejší ROM, větší kontrolu nad ROM a celým systémem.

A hlavně: Pokud použijete toto shrnutí, já neodpovídám za žádné případné škody na zařízení, pokud se něco nepovede.

Postup

se skládá ze 3 kroků. Těmi jsou samotný unlock bootloaderu, který umožňuje plnou kontrolu nad celým přístrojem. Při tomto kroku dojde i ke kompletnímu smazání uživatelských dat. Je to bezpečností pojistka, aby se nikdo nemohl dostat do zařízení, které někde „najde“. Druhým krokem je nahrání custom recovery, což je něco mezi biosem a zavadečem u počítačů. Recovery umožňuje nahrát do zařízení custom ROM případně provést další systémové zásahy. Může se buď nahrát pouze jednou do paměti nebo trvale zapsat na disk zařízení. Já custom recovery vždy zapisuji, abych je nemusel stále znova a znova nahrávat, pokud potřebuji provést nějaký systémový zásah. Posledním krokem je výběr a nahrání samotné ROM, případně nahrání aplikace SuperSU, která zajišťuje rootnutí. V našem případě ale potřebujeme dohrát i podporu pro tethering, proto zvolím custom ROM, ve které bude obsažen jak Root tak tethering.

Ke všemu je potřeba mít správně nainstalované drivery pro ladění zařízení a povolené ladění po USB. Toto nastavení se skrývá v menu „Pro vývojáře“, které se šikovně objeví až po tom, co 7x kliknete na číslo sestavení v „Informacích o tabletu“. Je to taková hezká blbopojistka 🙂 Dále lze jít dvojí cestou. Buď na vše využít některý z mnoha Nexus 7 toolkitů (zadejte na XDA fóru) nebo ručně. Pro méně znalé doporučuji použít toolkit, který na kliknutí zajistí vše potřebné i instalaci správných ovladačů. Já jsem vyzkoušel tento: Wug Toolkit a vše fungovalo na jedničku (Pro linux hezky funguje Universal Linux Nexus Toolkit). Tento toolkit poskytuje možnost rootnutí, nahrání recovery, zálohování, ale neumožňuje nahrání ZIPu s ROM. Na to můžete použít multiplatformní JROMFlasher, který dovede i nahrát recovery, ale iniciativně smaže celý telefon (i systém), což nám ale až tak moc nevadí. Celý postup se dá ale aplikovat i ručně z příkazové řádky (kterou mám jako linuxák rád 🙂 ).

1. Unlock

Předpokládám, že máme nainstalovány správné ovladače pro ladění (v linuxu stačí vlastně jen připojit zařízení) a zapojený USB kabel. Teď můžete použít některý z toolkitů, který (po povolení USB ladění) restartuje zařízení do boodloaderu. Zde Vás Nexus vyzve k potvrzení unlocku a upozorní, že dojde ke smazání dat. Celou tuto proceduru lze provést ručně pomocí nabootování do boodloaderu: z vypnutého stavu zapneme zařízení podržením power+volume_down. V příkazové řádce napíšeme fastboot oem unlock (program fastboot najdeme různě po internetu, doporučuji xda forum, nebo oficiální developer balíček od googlu, ADB se stejně bude hodit).

2. Flash custom recovery

Opět můžeme pouze kliknout na tlačítko některého z toolkitu, nebo si seženeme custom recovery a nahrajeme ji ručně. Já doporučuji TWRP, která je dotyková a umí spoustu věcí. Ruční nahrání provedeme pomocí fastboot flash recovery recovery.img, kde za recovery.img dosadíme opravdový název souboru s recovery. Nezapomeňte zkontrolovat kontrolní součty. Chybně stažený soubor by se mohl těžce nevyplatit.

3. Flash custom ROM

Zde je potřeba ve všech případech trochu interakce s telefonem. Je potřeba nahrát zip soubor s ROM na interní úložiště a poté jej pomocí recovery rozbalit do systémové části zařízení. Nahrání se opět dá provést na kliknutí například pomocí JROMFlasheru a nebo pomocí příkazu adb push recovery.zip /sdcard. Program ADB je součástí developerského balíčku od google, nebo se dá stáhnout i samostatně. Opět doporučuji XDA forum. ZIP soubor samozřejmě nahradíme názvem souboru s naší ROM.

Nyní je potřeba pomocí recovery nahrát ROM do zařízení. Nebudu zde popisovat celý návod s obrázky, protože jsem našel moc hezké video jak používat TWRP. V zásadě je ve videu popsáno zálohování pomocí Backup. Smazání systému (vždy proveďte, při přechodu z jedné rom na jinou) a nahrání nové rom. Druhou možností je použití CWM recovery. Momentálně se ale více používá TWRP, protože dříve přišla s dotykovým ovládáním a je taková hezčí 🙂

Nedílnou součástí nahrání custom ROM je i její výběr. Vyzkoušel jsem asi 5 ROMek, až jsem zakotvil u stejné ROM, jako mám v telefonu a musím říct, že jsem absolutně spokojen. ROM nabízí dodatečné nastavení, samozřejmě umožňuje nastavit tethering a spolu s v kombinaci s Nova launcherem je naprosto dokonalou náhradou za STOCK ROM. Tou zvolenou ROM je ROMka z rodiny www.slimroms.net konkrétně SlimBean. Je založená na Androidu 4.2.2 a nabízí ještě hezky PIE control, což je vysouvací menu z libovolné strany obrazovky, které nahrazuje klasická menu Androida.

Další ROM, které jsem vyzkoušel:

  • ParanoidAndroid 3.5 – tato ROM splňovala vše, ale tak nějak to nebylo ono
  • XeonHD – připadala mi hodně přeplácaná, ale nastavení má opravdu spoustu, uvažuji, že jí ještě dám šanci
  • SomethingExplosive – one man show jednoho rusáka, nemusela by dlouho přežít
  • MoDaCo mod – opět one man show

Nevyzkoušené ROM:

  • RasbeanJelly – odvozená od skoro klasiky na poli androida
  • XYLON –  opravdu vypadá hezky, ale semi-nightly mě odradilo – budu ji dále sledovat

Závěr

Celý unlock, flashování a vůbec vše okolo proběhlo naprosto bez problémů. Největší zádrhel byl, když jsem poprvé nahrál do zařízení ROMku pro WiFi verzi a vůbec nefungoval 3G modul. Následně jsem zjistil chybu a začal jsem procházet ROMky pro mou verzi Nexuxu 7. Po 3 dnech používání zařízení funguje naprosto spolehlivě, zaznamenal jsem jen asi 2 pády aplikace pro SMS/MMS, což je mimochodem další přídavek do CustomROM. Oficiální ROM neumožňuje odesílat SMS/MMS. Na XDA fóru už je i diskuze o zprovoznění telefonování přes 3G modul tabletu. Zatím nefunguje, ale vývojáři zjistili, že nejsou žádná hardwarová omezení. Jen to někdo bude muset naprogramovat.

Nyní mám tedy velice rychlou ROM, kompletní kontrolu nad systémem a hlavně tethering mobilního internetu. Cíl splněn a já jsem spokojen.

Zde je vyčerpávající zdroj všech informací: Fórum na XDA pro Nexus 7 3G