Ráno jsme se ještě probudili do zamračeného a pošmourného dne, ale to nám nezabránilo ve vydání se na cestu. První zastávkou bylo nedaleké pekařství, kde jsme si každý naložili nějaké dobroty //a kávu či čaj. Po vydatné snídaní následovala udatná jízda k blanickým rytířům. Ještě před samotným výstupem jsme si dali oběd, aby jsme to všechno zvládli. Většinou řízek a bramborovej salát. Po oběde jsme jeli k samotné hoře. Rytíře jsme sice neviděli, ale s mámou jsme vylezli na horu a na rozhlednu. Strejda udatně strážím kola pod horou. Po tomto výkonu se máma rozhodla o par km dál udělat nucenou pauzu a od toho jsou rodice 🙂 Po pauze jsme se pomalu přesouváli k Pacovu, našemu dnešnímu noclehu. Po cestě jsme narazili nádherný kostelík ve vesničce Zhoř. Maj asi tak 25 obyvatel, ale kostel úžasnej. Po návštěvě kostela a popovídání s místními babkami nad čekal už jen hnusnej kopec a sjezd k Pacovu. Až jsme se vyškrábali nahoru, objevil sem zbytky třešní, ale už byly všechny zhnily. V Pacově na náměstí jsme hned zamířili k pizzerii, ale ne na pizzu, ale na pivo. Nakonec nám tu ještě odčepovali vino do petky na večer. Večeři jsme měli v hospodě na náměstí a i když z venku vypadá jako pajzl, vařej naprosto skvěle 🙂 já měl hovězí biftek se smetanovejma bramborama a zbytek špíz s amerikama. Po této náročné zkoušce jsme odjeli na ubytovnu, která je mimochodem moc hezká, a dali se do pití vína a plánování zítřejší cesty…

Ujeto 57 km Svítí nám sluníčko 🙂 Zítřejší stanoviště: Telč