Sice pozdě, ale přece. zde jsou zápisky z letošního putování s kolem.

Nultý den jsme se měli přepravit z Miroslavi do Pardubic vlakem i s koly. Jenže nic nejde tak jednoduše. Nejprve nám ČD do cesty postavily výluku, takže jsme se museli dopravit do Brna po vlastní ose (přepravu kol v náhradních busech nezajišťují) a nakonec ani počasí nechtělo, aby jsme si první den vyjeli z Miroslavi do Brna na kolech. Ráno pršelo a raději jsme to neriskovali, tak jsme jeli i s koly soukromým autobusem (heč, to se máme, co?)

V Brně už se nedaly koupit místenky pro kola, tak jsme nevěděli, jestli se do vlaku s koly vejdem, ale nakonec bez problémů. Těsně před odjezdem napadl ségru spásný nápad: Ve vlaku je potřeba RUM! Ale ve stánku na nástupišti nic neměli … To teda byla úúúúrověň 🙂 A ve vlaku napadl mě další spásný nápad a napsal jsem na FB objednávku rumu a časy zastavení vlaku v jednotlivech stanicích. Povedlo se, FB je mocná zbraň. Od České Třebové sme díky Ilárkovi měli co pít a za to ještě jednou moc děkuju! Zbytek cesty hned probíhal veseleji.

Po ubytování a večeři následovala malá procházka po Pardubicích. Večer sme pokořili litr a půl vína a zbytek výpravy se odebral spát. Mě pro jistotu napsal Komísek, ať du na Ačko … nebudu to protahovat, vrátil sem se asi o 6 ráno 😀 mocná to akce byla a malá zloalpa bude s takovouhle nesmrtelná 🙂