Konečně mám čas na napsání zážitků s posledního dne cyklovýpravy.

Ráno jsme vstávali (podle mě) opět nechutně brzo. Zbalili si věcí a šli lovit do města mamuty k snídaní. Nejprve jsme si vybrali jednu kavárničku se svérázně vyhlizejícím pánem jako obsluhou. Ten nás ovšem svérázně poslal si nakoupit jídlo naproti do samoobsluhy a k němu si je přijít sníst a dát si kafe 🙂 V průběhu snídaně začal vietnamec vedle vybalovat svůj krámek a hrozně při tom hrkal se vším po zemi. Načež se svérázný pán (tmavší pleti) naštval a hned hlásil, jak že to ty přistěhovalce nemá rád 🙂 Když jsme se posilnili, chtěl jsem ještě ochutnat staročeské kafe z kafekary, ale měla ještě zavřeno. Budu si je muset uvařit někdy sám. Pak už jsme vypadli z Telče na náš poslední úsek. Protože jsme sjižděli z vrchoviny na jižní Moravu, jeli jsme skoro pořád z kopce. Jen skoro, protože se nějaké ty dokopce našli a nejhorší byl za Jaroměřicemi (kde jsme si dali oběd). Nejdelší a ještě po rušné silnici. Po zdolání kopce a ujetí pár km jsme uviděli Dukovany, já nafotil pár fotek a věděli jsme, že domů je to kousek. Krajina už byla typicky jihomoravská, chvilku z kopce, chvilku do kopce, ale nic hrozného. Po cestě jsme ještě podnikli jednu hromadnou fotku u značky, značících okres Znojmo a druhou u začátku Miroslavi. Doma nás čekala babička s kupovanou pizzou a dobrým vínem (to potěšilo víc 🙂 ) a taky vlastní postel …

Ujeto 85 km … podstatná část z kopce

Ještě napíšu jeden závěrečný zápisek, doplním fotky a hlavně mapy celé cesty …